Odpad na hromadných akcí – problém nebo součást příběhu?

Běžecké závody v přírodě. Většinou krásný den, který prožijeme s dalšími podobně naladěnými lidmi. Ale co se děje po závodě? Když už i ten poslední účastník odjede a před pořadatelem se vyjeví otázka “kam s ním?”. Řeč je o odpadu, který se za celý den vyprodukoval.

Nezavírejte oči před tím, co na první pohled není vidět

Jaký je ideální scénař takového pozávodního příběhu? Závodník se dobře naladěný vrací domů. Hýbal se, byl na čerstvém vzduchu a udělal něco pro své zdraví. Potkal se s přáteli a dalšími sportovci. Možná překonal i svůj osobák.

Pořadatel je taktéž spokojen, že se dílo vydařilo. Nikdo se neztratil, ani nezranil. Všem se akce líbila. Ceny jsou rozdány a teď už jen vše uklidit. A přesně v tento moment nám poněkud zatuhl úsměv.

Je samozřejmostí po sobě uklidit. Zanechat místo, kde jsme akci zorganizovali čisté. Ale vyprodukovaný odpad nezmizí lusknutím prstu. Tím, že ho pošleme k recyklaci nebo na skládku, tak máme čisto v “našem lese”, ale odpad dělá neplechu někde jinde.

Nejsme “ekoteroristi”

Když jsme se závodů dříve účastnili v pozici závodníků, tak nám nebylo dobře z všudypřítomných věcí, které vlastně nepotřebujeme, ale dostáváme je. Začíná to u startovní tašky plné letáků od partnerů akce a končí hromadou jednorázových kelímků na občerstvovačkách a v cílovém prostoru.

Když jsme se dostali do role pořadatelů, nebylo nám dobře z toho, že jsme závodníkům nabídli občerstvení v plastu. Desítky plastových kelímků a talířků bylo potřeba vyhodit po tom, co se z nich někdo během pár vteřin napil. Něco šlo zrecyklovat, něco ne. Ale my víme, že ani ta recyklace není spásná (bohužel k recyklaci dojde jen u části odpadu, který vytřídíte).

Zkrátka a dobře, kladli jsme si spoustu otázek. Jak můžeme běhat v lese a využívat přírodu, když vyprodukujeme takové množství odpadu? Jak vše udělat trochu udržitelnějii? Kolik odpadu se za rok v České republice vyprodukuje během běžeckých závodů podobných jako jsou ty naše?

Nešlo o to, že bychom po sobě zanechali nepořádek. Každý pořadatel po svých závodech trasu i zázemí pečlivě uklidí, protože si váží prostoru, na kterém může své zavody konat. My jsme vše také pečlivě uklidili, pytle zavázali a poslali pryč. Někam jinam. A to vnímáme jako obrovský alibismus. Bylo nám jasné, že pokud máme pokračovat, tak jedině v zerowaste stylu (zerowaste používáme jako ustálený pojem, nejedná se o absolutní nulu odpadu, ale o jeho redukci na minimum).

Ale pozor! Zdaleka nejsme dokonalí. Při každém dalším závodu narazíme na problematickou oblast, se kterou se musíme vypořádat. Děláme malé krůčky a snažíme se, ale je před námi ještě dlouhá cesta. Budeme rádi i za vaše poznatky a zkušenosti, jak vše ještě vylepšit.

 

Snažíme se jít příkladem – přidáte se?

Pokud bychom vycházeli z toho, že nechceme vytvořit absolutně žádnou stopu, tak by bylo samozřejmě lepší žádné závody nepořádat. Ale logicky nám vychází, že když jsme se rozhodli dělat vše tak trochu jinak, můžeme inspirovat další jednotlivce, potažmo i pořadatele závodů, jak vše pojmout trochu jinak. Když k tomu připočteme celý den strávený na čerstvém vzduchu se skvělými lidmi, to, že možná uděláme několika z nich i radost a vytvoříme prostor pro zdravý pohyb, tak nám dává velký smysl takové akce pořádat.

Jak probíhá příprava běhu v Kolesách?

Z 21. Vánočního běhu Kolesa – Závodníky jsme poprosili o vrácení čícel po doběhu – nenutili jsme je. Ale všechna čísla se vrátila! Můžeme je tedy znovu používat až do opotřebení materiálu, což byl náš cíl. Pokud po čísle moc toužíte a doma si je například vystavujete na nástěnku nebo do síně slávy, tak vám jej samozřejmě necháme.

Nejdřív bylo potřeba definovat, kde vlastně odpad na běžeckých závodech vzniká. Nejvíce odpadu se vyprodukuje u občerstvení (jednorázové plastové kelímky a tácky) a v rámci startovních balíčků, které obsahují i startovní číslo/čip.

Ze startovního čísla se pak pro někoho stává nechtěná věc (omluva těm, kteří je sbírají na památku), která je navíc vyrobena z problematického materiálu. My používáme zatím papírová startovní čísla a prosíme závodníky o jejich vracení – můžeme je tedy použít příště znovu.

Startovní balíčky, tašky ani trička u nás nenajdete. Radši připravíme něco dobrého k snědku, na čem si závodníci po doběhu můžou pochutnat. V cíli zatím odměňujeme jen všechny malé závodníky – a sice dřevěnou nebo perníkovou medailí.

Na občerstvovacích stanicích na trati i v cíli využíváme kelímky NickNack a další kelímky z pevnějšího plastu, který vydrží opakované využití. Odpad žádný, pro nás jen investice do nákupu a chvilka práce, kdy kelímky musíme po závodě umýt a uskladnit.

Pro značení trati využíváme barevné pásky, které vydrží snad všechno. Po závodě je sklízíme a na dalších bězích opět využíváme. To samé se týká dřevěných tyček se zalaminovanými směrovkami a kilometrovníky. V této oblasti vnímáme, že jsme trochu na hraně. Ale značení je z našeho pohledu to nejdůležitější. Eliminovat ho můžete jen obrovským množství dobrovolníků na trati a to nám bohužel personální kapacita aktuálně neumožňuje.

Doprovodný program, při kterém často vznikají další nepřijemné komplikace zatím nevedeme. Ale uvědomuje si, že ve všech oblastech je klíčová součinnost zúčastněných běžců. Je důležitý alespoň chtít pochopit myšlenku celé akce.  A my máme radost, že to zatím závodníci na našich akcích chápou. 🙂

Suma sumárum – není to zas taková věda. Zero waste při organizaci akcí většinou znamená hlavně – nevyužívat jednorázové příslušenství, ale snažit se najít příležitost pro opakované použití.

Pokud jste dočetli až sem, moc vám děkuji a budu ráda, když se k naší filozofii připojíte. Ať už účastí na běhu v Kolesách nebo, pokud také nějaké akce organizujte, zamyšlením, jaké kroky můžete pro naši planetu podniknout právě vy.